Toaleta je možná zatlačována do našeho podvědomí proto, že je spojována nejen s intimitou, ale trochu nešťastně také s odpady a nečistotami. Toaletu si ale přece nezařizujeme kvůli odpadům a nečistotám, ale naopak kvůli uchování čistoty v domě, kvůli hygieně a kvůli našemu osobnímu zdraví. Ne nadarmo patři toalety do oblasti odborníky označované jako "zdravotně technické instalace”, nebo jinak "sanitární technika”. Z těchto pojmů je zřejmé skutečné poslání toalety: čistota, hygiena, zdraví a příjemné prostředí. Neodsouvejme tedy úvahy o pojetí a vybavení toalety až na samý okraj našich plánů, až do oblasti "co zbyde”. Mohli bychom potom působit trochu komicky jako majitel luxusní limuzíny, který jezdí na ojetých pneumatikách, protože mu na nové po koupi auta prostě již nezbylo.
Místnost v domě
Umístění toalety u domu nebo v domě a její vybavení prošlo v minulých desetiletích značným vývojem. Výrazným zlomem v této historii byla záměna suchého záchodu za zařízení vybavené vodním splachováním, označované mezinárodně jako WC (Water Closet), podle patentu Angličana C.A.Nefa z roku 1890. Tento vynález umožnil výrazně zvýšit hygienu toalety a tím také projektovat tuto místnost blíže k ostatním obytným místnostem.
Toaleta je jakékoli jiná místnost v domě, která vyžaduje dodržení určitých pravidel, aby mohla obyvatelům sloužit dle jejich očekávání. Tato pravidla jsou dána normami, předpisy, zkušenostmi projektantů ale také požadavky a životním stylem obyvatel domu. Pravidly zde máme na mysli počet toalet v domě, jejich umístění v objektu, velikost, uspořádání, vybavení, vytápění, osvětlení apod.
Počet toalet a pisoárů v domě by měl odpovídat počtu stálých obyvatel. ¨
Při úvahách o umístění toalety v domě se jistě budeme snažit o snadnou dosažitelnost z ložnic a dětských pokojů. Většina z nás totiž návštěvou toalety den začíná i končí a je nešikovné pobíhat v nočním oděvu napříč celým domem a vyhýbat se cestou všem ostatním členům rodiny. Dalším hlediskem pro umístění toalety v domě je její předpokládané využití přes den. Zamysleme se nad tím, ve kterých prostorách domu budeme trávit většinu svého času. Není praktické při cestě na toaletu procházet několika jinými místnostmi a je zbytečné otevírat více než dvoje dveře. Druhým extrémem, který bychom nedoporučili, je vstup na toaletu dveřmi přímo od jídelního stolu.
Existuje řada dalších doporučení, z nichž zmíníme alespoň snahu nezastavět si toaletou jižní stranu půdorysu domu, která je nejhodnotnější pro obytné prostory. Uvažujme také nad tím, že těsné sousedství odpadního potrubí s obývacím pokojem či jídelnou může přece jen narušit slyšitelným splachováním jinak lyrický večer. Třeba podotknout, že v tomto směru lze hlučnost omezit použitím kvalitních materiálů tlumících hluk a jejich zodpovědnou instalací. A když už jsme zavítali do oblasti odpadů, zvažujte i to, že odpady z toalety musí někudy vést a to vždy nejlépe tou nejkratší cestou ven z domu. Nejenže tím ušetříte za jinak zbytečné metry odpadního potrubí a za jeho instalaci, ale také omezíte výše zmíněnou hlučnost šířící se splachovacím potrubím po domě a omezíte nebezpečí usazování nečistot a možných poruch ve svodném potrubí.
Na konec úvahy o vhodném umístění toalety v domě upozorníme ještě na toaletu umístěnou v suterénu pod úrovní svodného odpadního potrubí. Výběr spolehlivých kalových čerpadel dnes nevylučuje ani tuto možnost, přesto ji z důvodů možné nespolehlivosti a dalších nákladů navíc doporučujeme pouze v opravdu nutných případech.
Vedle potřeby odvodů splaškové vody z prostorů toalety existují další požadavky na technické zázemí, i když ty již nejsou natolik náročné a mohou působit samozřejmě. Toaleta potřebuje přívod vytápěcího média, elektrického proudu, minimálně z důvodu osvětlení, může se hodit také zásuvka a doporučuje se také nucené odsávání ventilátorem. Většinou se dnes pro toalety používá odsávání vzduchu z celé místnosti ventilátorem umístěným ve stropě nebo ve stěně. Zde je třeba si již při projektu promyslet, kudy a kam můžeme odvést odsávaný vzduch. Zda přímo do venkovní stěny, komínkem nad střechu nebo do centrální ventilace? Pro orientaci uvádíme doporučení z odborné literatury: nejmenší dovolená výměna vzduchu pro toalety je 50 m3 za hodinu na WC mísu, 25 m3 za hodinu na pisoár. Odvětrání lze spustit automaticky po otevření dveří či rozsvícení světla. V každém případě doporučujeme nastavit prodlevu pro spuštění ventilátoru. Důležité je, aby se ještě po opuštění místnosti objem vzduchu ještě vícekrát vyměnil.
Některé novější systémy WC umožňují napojit odsávání pachů přímo z WC mísy do větrací šachty. Ty luxusnější systémy pak mají toto odsávání již zabudováno a odsávaný vzduch odchází také mimo toaletu nebo se přes aktivní filtr vrací zpět do místnosti a šetří tak v zimě draze ohřátý vzduch. Odsávání pachů přímo z mísy je efektivnější než odvětrání celé místnosti, proto je lze jen doporučit.
Prostorové řešení
Pokud se poohlédneme po současných trendech řešení toalet, zjistíme, že mnoho z toho, co se zdálo být ještě před několika lety nadstandardem, je dnes již běžnou výbavou. Vzhledem k tomu, že toaletu nemíníme zřejmě každé dva nebo tři roky modernizovat, se snažme o zohlednění nejen současných, ale také těch budoucích nároků. Nároky na řešení a vybavení toalety nejsou dnes o nic menší než nároky na obytné místnosti, přičemž přistupuje navíc požadavek na snadný úklid a potřebu stálého pocitu čistoty.
Rozšířeným hitem posledního desetiletí je spojení koupelny a WC do jedné místnosti. Inspirací jsou nám nejen vzorová řešení koupelen ze západní Evropy prezentovaná lákavou formou v časopisech, ale také vzorová řešení koupelnových studií na našem trhu. Proti tomuto řešení nelze nic namítat. Výhody přináší v úspornějším využití podlahové plochy domu, v širších možnostech estetického řešení celkového prostoru a využití vzájemného doplnění zařizovacích předmětů ze stejné série. Další výhodou je nesporně využití všech zařizovacích předmětů v jednou prostoru při ranní či večerní hygieně.
Nevýhodou je na druhou stranu obsazení jak WC tak i koupelny současně, což může v ranní špičce vyvolávat neklid u ostatních členů domácnosti. Je třeba také upozornit na omezení uvedené ve stavebním zákoně, který nepovoluje sloučení koupelny a WC v bytě se dvěma místnostmi a více, pokud není k dispozici ještě další toaleta. Při řešení koupelny a toalety v jedné místnosti doporučujeme WC neumísťovat přímo proti dveřím, ale nalézt pro něj alespoň trochu intimnější místo. Výhodné je využití výklenku anebo umístění za sprchovým koutem nebo vanou. Prostor pro WC lze opticky oddělit alespoň polovysokou přepážkou vysokou 70 až 80 cm.
Pro toaletu umístěnou zvlášť existují stále relevantní důvody, které kompenzují nedostatky společného řešení uvedené výše. Každý může zvážit, které hledisko je pro něj důležitější. Místnost toalety umístěná samostatně musí být široká minimálně 80 cm a dlouhá 110 cm. V případě, kdy se dveře otevírají dovnitř, je třeba počítat s minimální délkou 140 cm. Tyto uvedené rozměry považujte, prosím, za minimální hranici danou normou. Zahraniční prameny uvádějí většinou tyto minimální rozměry větší.
Pro vybavení samostatné toalety počítejte ale nejen s WC mísou, ale také s potřebou umístění umývátka, jichž je na trhu celá řada jak pro umístění na rovnou stěnu, tak i do rohu. Neopomeňte také zvážit možnost umístění pisoáru.
Při prostorovém návrhu toalety zvažujte nejen počet zařizovacích předmětů, ale také jejich velikost a umístění.
Tvary a barvy
Pro harmonické působení prostoru toalety jako celku je vedle citlivého prostorového řešení důležitá vhodná volba tvarů, materiálů a barev. V oblasti volby tvarů zařizovacích předmětů doporučujeme volit jednu sérii téhož výrobce. Ve volbě tvarů je skutečně z čeho vybírat, od klasických tvarů a tvarů připomínající repliky z poloviny minulého století přes moderní až k vyloženě uměleckým dílům od předních světových tvůrců. Co se týká použitých materiálů, mlčky zůstáváme u nejrozšířenější sanitární keramiky i když existuje nabídka zařizovacích předmětů vyráběných ze skla, plastů, nerezu, dřeva nebo dokonce kamene. Výrobci sanitární keramiky nabízejí kromě základní a nejrozšířenější bílé barvy také několik barevných odstínů. Pokud vás osloví některá z těchto barev, doporučujeme uvážit její působení v prostoru toalety, která bude zřejmě obložena keramickými obklady. Designéři a architekti dobře vědí, že barva sama o sobě toho mnoho neznamená. Působí teprve až ve vztahu s okolím. Právě nesnadnost sladění barevných zařizovacích předmětů s okolním prostředím je zřejmě vedle jejich vyšší pořizovací ceny hlavní důvod, proč nenašla širší uplatnění.
Při plánování toalety nezapomínejte tedy vzít v úvahu vliv přirozeného osvětlení oknem a především pak umělého osvětlení. Nevidíme žádný důvod odbýt toaletu pouze tradičním stropním svítidlem, když je možno zvolit z celé řady působivých nástěnných, nepřímých, bodových zdrojů nebo jejich kombinaci. Při hledání toho optimálního osvětlení mějme ale na paměti, že pro sanitární prostory platí přísnější normy ochrany elektrických zařízení a možnosti výběru se nám tak poněkud zúží.
Barvy můžeme velmi vhodně využít pro doladění příjemného dojmu volbou vhodných barevných doplňků a případně koupelnového nábytku. Pamatujme však, že v tomto případě platí, že méně znamená více. Nesnažte se tedy použít v malém prostoru toalety vše, co se Vám na první pohled líbí. Dbejte spíše na tvarové i barevné řešení prostoru jako celku, který má mít určitou atmosféru, náladu.
Konstrukce WC
Splachovací systémy
Samotné zařízení WC, aby bylo funkční, se skládá zjednodušeně řečeno ze splachovacího systému, WC mísy a odpadního systému.
Odborníci se shodují v tom, že nejdůležitějšími požadavky na splachovací systémy bude úspora vody, vysoké nároky na hygienu, nízká hlučnost a spolehlivost.
Volba splachovacího systému WC má zásadní vliv nejen na samotné technické řešení, ale také na praktickou, hygienickou a estetickou stránku toalety. Nejrozšířenější systémy používané u nás lze rozdělit do tří skupin. Skupinou první jsou splachovací systémy, jejichž nádržka, zpravidla plastová, je umístěna na stěně. Buďto vysoko nebo středně vysoko položená, ne příliš často také položená nízko, těsně nad WC mísou. Vysoko položené plastové nádržky se ale pro dnešní novostavby a rekonstrukce již přežily a proto se jimi nadále není třeba zabývat. Plastové nádržky umísťované nízko nad mísou nejsou u nás příliš rozšířeny a nepřinášejí žádnou významnou výhodu, oproti těm vysoko položeným jsou však estetičtější a praktičtější vzhledem k lepšímu přístupu a k možnosti použít nádržku s úsporným splachováním. Nejrozšířenějšími systémy, které dnes u nás slouží, jsou kombinované systémy spojující splachovací nádržku a WC mísu stojící na podlaze do jednoho celku, tzv. kombi WC. Tato řešení jsou rozšířena především díky výstavbě panelových bytů v minulosti a díky tradici českých výrobců sanitární keramiky. Výhodou těchto systémů je poměrně jednoduchá montáž a dodání systému jako celku od jednoho výrobce. Navíc jsou dnes i kombi WC vybavována úspornými splachovacími garniturami s funkcí stop nebo pro dvě množství vody a některé z nich i spolehlivými napouštěcími ventily. Protože je však nabídka v tomto sortimentu také poměrně široká, doporučujeme spolehnout se na ověřené výrobce. Ti totiž nejenže vybavují své systémy zmíněnými spolehlivými a úspornými garniturami, lze ale také předpokládat dokonalé sladění funkce splachovací nádržky a WC mísy, aby při každém spláchnutí docházelo ke skutečně dokonalému odstranění nečistot a navíc k opláchnutí mísy. Právě možnost dokonalého vyladění funkce může být výhodou kombi WC. Renomovaný výrobce se navíc nebude zdráhat dodržet záruční podmínky a je u něj všeobecně méně pravděpodobné, že budete muset vůbec něco reklamovat.
Poslední skupinou splachovacích systémů jsou nejmodernější řešení se splachovací nádržkou zabudovanou ve stěně. Montážní prvek z ocelové konstrukce nesoucí tuto nádržku navíc umožňuje použít závěsnou WC mísu. Kombinace skryté nádržky a závěsné mísy dodává estetice prostoru a hygieně toalety zcela nový rozměr. Estetice proto, že je veškerá funkční technika skryta pod obkladem a viditelné zůstává pouze tlačítko pro ovládání splachování. Také proto, že zavěšená na stěně působí velmi elegantně. Snadný úklid podlahy pod mísou a žádné přechodové spáry mezi mísou a podlahou zvyšují bezpochyby i standard hygienický. Další výhodou zabudované nádržky je výrazně tišší provoz, to znamená napouštění vody do nádržky a také samotné splacování je výrazně méně rušivé než u nádržky umístěné na stěně nebo kombi WC mísa.
Dřívější nedůvěra k tomuto řešení pramenila především ze dvou nejistot. Tou první byly obavy ze spolehlivosti nádržky a jejich komponentů zazděné pod keramickými obklady, ty druhé pak z nejistoty při dosednutí na mísu, která není dole nikde podepřena. První druh obav odnesly mnohaleté zkušenosti nejen ze zahraničí, ale i od našich stavebníků. Nádržky montované do stěny jsou spolehlivé, neprotékají ani po dlouhých letech. Totéž platí o vnitřních garniturách používaných v nádržkách. Navíc jsou také tyto komponenty po demontáži ovládací destičky snadno přístupné, dají se vyčistit nebo vyměnit. Obavy z nedostatečné únosnosti jistě pomůže rozptýlit informace, že montážní prvky pro závěsná WC musí odolat zatížení 400 kg aniž by vykázaly sebemenší deformaci, která by mohla poškodit keramický obklad na stěně, natož pak, aby mísu s uživatelem neudržely. Přední výrobci těchto prvků testují své výrobky na zátěž ještě mnohem vyšší. A po pravdě - není mezi námi mnoho těch, kteří váží více než uvedených testovacích 400 kg.
Ovládání splachování
Odborníci dokazují, že z celkové spotřeby pitné vody v domácnosti připadá kolem třetiny na splachování WC. Úspora vody se stává také u nás sledovaným tématem. Dříve používané množství 9 litrů pro splachování je již minulostí. Běžné je používání 6 litrů, k čemuž byly přizpůsobeny nejen splachovací systémy, ale především tvary WC mís. Dnešním trendem je používání některého z úsporných systémů, buďto splachování start-stop, které umožní kdykoli splachování přerušit, nebo splachování dělené, pro malou a velkou potřebu zvlášť.
Nízko položené nádržky a nádržky u kombi WC lze již bez potíží vybavit jakýmkoli z úsporných splachovacích ventilů. Můžete si vybrat mezi tlačítkem s funkcí stop, které umožní splachování kdykoli přerušit nebo dvojtlačítkem pro oddělené splachování velké a malé.
Pro ovládání splachovacích nádržek skrytých ve stěně jsou dodávána dnes již téměř výhradně úsporná tlačítka buďto s funkcí stop nebo pro oddělená splachování. Nabídka tlačítek od kvalitních výrobců je široká, můžete si zvolit z několika různých tvarů, materiálů a zpravidla z mnoha barev. Jsou k dispozici také tlačítka pokovená pro možnost ideálního sladění s interiérem toalety.
Lahůdkou v soukromém sektoru může být ovládání splachování elektronické, kdy infračervené paprsky rozpoznají, že uživatel vstal z mísy a odchází a dají pokyn elektromagnetu, který ovládá vypouštěcí ventil v nádržce.
WC mísa
Základní rozlišení konstrukce WC mísy je dáno jejím umístěním na podlaze anebo zavěšením na stěně, jak jsme popsali v předchozím odstavci. Mísa stojící na podlaze může mít také rozdílné vyústění odpadu, buďto dolů do podlahy anebo dozadu vodorovně nebo ze šikma. Vyústění odpadu je třeba brát v úvahu při přípravě projektu připojení odpadů.
V dnešní době se ustálilo používání dvou rozdílných vnitřních tvarů mísy. Prvním typem je WC mísa s mělkým splachováním, tzv. zrcadlo. Tato mísa však vyžaduje silnější proud vody pro spláchnutí, zpravidla vyžaduje splachovací systém vysoko položené nádržky anebo kvalitní systém splachování nádržkou skrytou ve stěně. Mělké splachování je náročnější na čištění a nezabraňuje volnému šíření zápachu do prostoru toalety. Proto se tyto typy používají především ve zdravotnických zařízeních, kde je potřeba častější optické kontroly stolice. WC mísa s hlubokým splachováním (s hlubokým vodním polštářem) je běžně užívaným standardem (90% trhu). Toto řešení výrazně omezuje šíření zápachu, protože stolice je plně ponořena pod vodní hladinou.
Znečištění mísy výrazně omezuje konstrukční řešení - tzv. uzavřený kruh WC mísy. Při každém spláchnutí je u tohoto řešení veden hlavní proud vody přímo do mísy a slouží k samotnému spláchnutí a další, vedlejší proud je veden kolem dokola pod horním lemováním a vnitřní stěny mísy jsou tak vždy čistě opláchnuty (např. Laufen Fényx, Terra). Někteří výrobci navíc nabízejí WC mísy se speciální povrchovou úpravou, která znečištění výrazně omezuje.
Sedátko
Co vlastně očekáváme od sedátka, které můžeme nazvat WC prkénko? Pokusme se nejdříve vyjmenovat naše požadavky. Jejich priority si může určit každý sám pro sebe a podle nich pak začít vybírat. Skutečně je z čeho. Sedátko musí technicky i opticky ladit se samotnou mísou. Názory na design a estetiku jsou veskrze individuální záležitostí, ale jsou jistě jedním z požadovaných atributů. Sedátko by mělo mít přiměřené rozměry, velikost musí odpovídat velikosti WC mísy a souhlasit musí také upevňovací body. Roli hraje jistě také ergonomický tvar pro pohodlné sezení a příjemný povrch, který neklouže a nestudí. I když sedátko není největším výdajem při zařizování toalety, neměli bychom podcenit kvalitu zpracování, dostatečnou pevnost, tvarovou a barevnou stálost a odolnost proti čisticím prostředkům. Snadnost čištění povrchu, plynulé přechody tvarů a snadná odnímatelnost ovlivní jistě pocit čistoty a hygienu náročného prostředí.
Pokud máte vybráno mezi prioritami a máte je seřazeny podle svých představ, můžeme přistoupit k přehledu sedátek, které nám výrobci nabízejí.
V nabízených materiálech vede výrazně plast. Avšak není past jako plast. Nejčastěji se setkáme s termoplastovými sedátky, které jsou pevnostně méně odolné vykazují nižší odolnost proti poškrábání a snadno pohlcují nečistoty. Dražší sedátka se vyrábějí z duroplastu. Jsou odolná vůči otěru, jsou pevnější, odolnější vůči nečistotám, a zaručují vyšší stálost barevného odstínu. Duroplast je možné probarvovat dle barev a odstínů sanitární keramiky. Dalšími materiály mohou být odlitky z masivního ekologického materiálu, průhledné plasty, koženka vyplněná molitanem, která rozhodně nestudí nebo dokonce sedátka kovová z nerezových materiálů. Oblíbená jsou sedátka v imitaci dřeva, vyrobená z MDF desky. Je to deska ze dřeva lisovaného pod vysokým tlakem stejně jako kuchyňské pracovní desky, opatřena laminátovou vrstvou. Tyto desky jsou odolnější než celodřevěné a jsou dodávány s různou povrchovou úpravou. Kromě imitace dřeva mohou být barevná nebo také ručně malovaná. Lákavým, estetickým a příjemným materiálem je přírodní vícevrstvé dřevo. Je však méně odolné než MDF deska a vzhledem k vlhkému prostředí a nutnosti časté hygienické údržby je nutná ochrana povrchu kvalitní lakovanou vrstvou.
Jako bonbónek na závěr si necháváme zmínku o sedátku, které je natolik moudré, že si uvědomuje, že nadměrný hluk škodí. Toto sedátko včetně víka při spuštění nikdy nezpůsobí hluk dopadem na WC mísu, protože se sklápí pomalu, ohleduplně a velmi elegantně.
Doplňky
Na závěr našeho výletu na ještě neexistující toaletu nemůžeme zapomenout na doplňky. Doplňky sice nesouvisí přímo se stavebními pracemi a nejsou tak důležité jako například dispozice anebo volba zařizovacích předmětů. Přesto je dobře věnovat jim alespoň chvilku při samotné přípravě. Znovu podotýkáme, že je výhodné řešit prostor jako celek a detaily přizpůsobit pojetí tohoto celku.
Ani v oblasti doplňků se nemusíme obávat, že bychom nic nesehnali. Spíše budeme mít problém si vybrat. Obzvláště pokud nebudeme příliš omezeni hranicemi finančního rozpočtu.
Doplňkové předměty týkající se použití WC je třeba umisťovat na dosah. Nejvíce budeme jistě potřebovat toaletní papír, WC kartáč, uzavíratelný odpadkový koš a hygienické prostředky. Někteří z nás navíc poličku nebo kapsu na noviny či časopis. Je možné zvolit také kombinovaný držák na toaletní papír, WC kartáč, ručník, event. mýdlo. Záleží pouze na vlastních představách, přání a vkusu. To se týká tvarů, volby materiálů či barev.
Materiály používané pro výrobu doplňků jsou širokou škálou od nejjednodušších plastových v různých barevných odstínech přes skleněné, ocelové pochromované až po keramické nebo kombinované.
Také na toaletě lze použít koupelnové předložky vyráběné z bavlny, akrylu či polyakrylu, s protiskluzovou úpravou na spodní straně, v širokém výběru designů.
Prostor pro soukromí
Toaleta je také místnost v domě. Není nutné, aby ji "zdobil” odložený kbelík s hadrem, police na boty nebo čisticí prostředky. Není nutné, aby byl pobyt v tomto prostoru vnímán pouze jako nějaké nutné zlo, které je třeba přetrpět. Věříme, že uvedené náměty dopomohou k tomu, abychom si i toaletu utvořili podle vlastních představ i podle moderních trendů. Je třeba si utvářet prostředí. Ono totiž pak utváří i nás.
Zdroj: www.koupelny-hed.cz/jak-vybrat-wc/t-309/